Stejně jako jinde ve světě, i v Mexiku mezi první způsoby přípravy pokrmů patřilo opékání na přímém ohni, nažhavených kamenech, v podzemních „troubách“ a později dušení v nádobách. Všechny tyto kuchařské techniky přetrvávají dodnes, i když v trochu modernější podobě. Lidé si zvykli místo ohniště používat spíše grily, kameny nahradily plotny a pánve.
Pečení v podzemní troubě, v Mexiku zvané pibil, které pochází z mayského p’ib (pohřbený), patří mezi asi nejzajímavější způsoby přípravy jídla. V díře v zemi, která je někdy vyskládaná kameny, jindy jen hladce upravena, se obvykle připravuje maso zabalené do velkých listů, nejčastěji banánových. Další způsoby přípravy, jako je grilování, zavařování, dušení, opékání, uzení či sušení není ani pro Evropu nijak zvláštní.
V Mexiku se udí především chilli papričky a sýr, suší se opět chilli, pak také maso, dýně, hrách, čočka, fazole a ovoce. Společně se zavařováním je sušení ideálním způsobem konzervace jídla. Velmi oblíbené, byť nezdravé smažení přivezli do Mexika až Španělé v době kolonizace.
Stolování, zvyky, svátky
I přes velké množství pouličních stánků s jídlem je domácí kuchyně hlavním pilířem stravování naprosté většiny mexických obyvatel. Místní hospodyňka musí umět uvařit pro svou rodinu a nakrmit ji. Podle zvyklostí je dívka připravena na svatbu v okamžiku, kdy se naučí vařit. Jídlo je tedy důležitou součástí mexické kultury a ovlivňuje mnohé. Před industrializací se vše připravovalo doma ručně. Ženy vařily a mlely sušenou kukuřici na přípravu tortill, trávily dlouhou dobu při přípravě pokrmů, které jsou náročné a zdlouhavé.
Vydatný začátek dne
Snídaně Mexičanů je neobvykle bohatá. Sestává někdy ze zbytků z předchozího dne. Není tedy ničím zvláštním posnídat zde tacos, enchilladas či maso a zapíjet to kávou či džusem. Typickou snídaní je pokrm nazývaný Huevos rancheros. Skládá se ze smažených vajec podávaných na lehce osmažené kukuřičné tortille. Ta je zdobená rajčaty, chilli omáčkou, fazolemi, rýží, avokádem nebo třeba guacamole. Večeře je naopak poměrně chudá. Obvykle se jedí zbytky od bohatého oběda nebo sladké pečivo s kávou nebo čokoládou.
Hlavní jídlo odpoledne
Hlavním jídlem dne je „comida“, což znamená doslova „pokrm“. Jí se později než tradiční oběd v poledne – až mezi druhou a pátou hodinou odpoledne. Začíná polévkou. Mexická polévka sice většinou vypadá tak, jak jsme zvyklí, místní kuchyně však zná i tak zvanou suchou polévku: těstoviny nebo rýži dochucené cibulí, česnekem či zeleninou. Hlavní chod pak sestává z masa, omáčky, salsy, fazolí, tortill a ovocného nápoje.
Jídlo z mexické ulice
Jídlo do ruky patří do Mexika už od dob indiánů. Taco, burrito, quesadilla a nachos, přesně to jsou jídla, která k mexické ulici patří. Pšeničná i kukuřičná tortilla, čerstvá zelenina, grilované, pečené či vařené maso, rýže, fazole, omáčky a sýr tvoří základ mexického rychlého občerstvení u nás i ve své domovině.
Oslavy prochází přes žaludek
Během svátků se slaví nejen doma, ale i na ulici. Jídlo a samotná jeho příprava patří k významné společenské události, která je téměř stejně důležitá jako probíhající oslava. Mezi hlavní jídla oslav patří tradiční mole (pokrmy s omáčkou), předchůdce BBQ barbacoa (pomalu pečené maso na ohni), carnitas (pečené vepřové), mixiote (maso připravované v podzemní troubě) či tamale (plněné knedlíčky z kukuřičného těsta).
Velká party na hřbitově
Asi nejznámější mexický svátek je Día de Muertos – místní obdoba dušiček. Žádné smutné oplakávání zemřelých ale nečekejte! Barevnější mrtvolky jen tak někde nepotkáte. Mexičané svým zemřelým staví oltáře obložené barevnými květinami, svíčkami a také oblíbeným jídlem a nápoji. To vše má duše zemřelých přilákat k návštěvě a lepšímu vyslyšení modliteb a přání pozůstalých. S tímto svátkem se nejčastěji spojuje čokoláda, cukrovinky v podobě lebek, sladké pečivo chutí připomínající naši vánočku s polevou do tvaru zkřížených kostí.
Pokrm tamale – těsto plněné masem, sýrem, ovocem, zeleninou či směsí chilli papriček je obaleno listem a připraveno na páře – je určen živým, vše ostatní, co bylo položeno na oltář, je určeno pouze mrtvým duším a po oslavách je vyhozeno, jelikož veškerá chuť jídla již byla „vysáta“.
Omáčka mole je součástí nejen dušiček, ale i Vánoc, Velikonoc, narozenin, křtů, svateb či pohřbů. Tradiční mole poblano – zvláštního pokrmu z oříšků, banánů, rozinek, rajčat, chilli, čokolády a masa – je pro svou náročnost připravováno právě při výjimečných životních situacích.
Den nezávislosti
16. září se Mexiko proměňuje ve velmi barevnou zemi plnou hudby, zábavy, konfetů a národních symbolů. Tento den totiž Mexičané slaví Den nezávislosti El Grito, kdy si připomínají počátek boje za svou nezávislost na vládě Španělů. Po ulicích celé země je vidět spoustu lidí převlečených za národní hrdiny, na obloze svítí ohňostroje a rádia i televize jsou plná prohlášení prezidenta republiky.
Nejnovější komentáře