Rubrika Vaříme dětem

Suroviny:

200 g pohanky, 100 g hrušek, 100 g jablek, 120 g másla, skořice, cukr.

Postup:

Umytou a nabobtnalou pohanku dáme do mísy vymaštěné máslem a vrstvíme ji v tenčích vrstvách spolu s ovocem ochuceným cukrem a skořicí. Poslední vrstvu ponecháme z pohanky, polijeme máslem a dáme do trouby zapéct. Použít lze ovoce dle sezóny i chuti.

Miluju podzim, není konečně to nesnesitelné horko! Navíc je sezóna jablek, hrušek, ale hlavně dýní! Až loni jsem se odhodlala a koupila jsem si první kousek. Do té doby pro mě byla znamením americké kultury a halloweenu. Jak já se ale unáhlila! Po jejím rozkrojení jsem s údivem lamentovala nad tím, že tam je vlastně tolik pecek, že na jídlo nezbyde  snad nic. To jsem totiž netušila, jak ty pecičky po opražení chutnají dobře. Od začátku září máme doma minimálně jednu dýni v zásobě. Dýně není jen ta oranžová (hokaido, kterou mají nyní skoro v každém zelinářství). Jsou to různé druhy a barvy, které mohou ozdobit naše podzimní interiéry.

Celý článek o dýních najdete na stránkách Jídlo není věda...

Nevíte, jak zabavit své potomky? Honí Vás mlsná? Máte malé pomocníky? Tak se pusťte do práce.

Suroviny:

500 g polohrubé mouky, může být špaldová, 1 kostka kvasnic, 100 ml šlehačky, ½ másla, 1 lžička cukru, špetku soli, 2 žloutky, moučkový cukr a vanilkový cukr na obalení.

Náplň: 250 tvarohu, může být ve vaničce,  moučkový cukr dle chuti, 2 lžíce rumu.

Postup:

Před nějakou dobou jsem pekla dětem bábovku a snažila se při tom najít další téma. A měla jsem ho přímo v ruce: kypřicí prášek – záruka úspěchu mnoha hospodyněk. Určitě už všichni čtete složení výrobků a tak víte, že se kypřicí prášek skládá nejčastěji z hydrogenuhličitanu sodného (E500 neboli jedlé sody), difosforečnanu disodného (E450) a plnidla (škrobu nebo mouky). Kypřicí prášek používáme celkem běžně. Éčka za nízkou cenu a dobrovolně…

Celý článek o kypřicím prášku najdete na stránkách Jídlo není věda. Můžete se přidat i mezi fanoušky Jído není věda na Facebooku.

Ing. Marcela Grecová

Poslední díl seriálu o pečení domácího chleba je tu! Pořádně to rozpálíme… V předešlých dílech jste se dočetli, jak správně vybrat mouku, jaký je rozdíl mezi žitným kváskem, čerstvým a sušeným droždím a jak si spřátelit pekárenské kvasinky Saccharomyces cerevisiae. V dnešním díle se společně pustíme konečně do pečení.

Celý článek o pečení chleba najdete na stránkách Jídlo není věda. Můžete se přidat i mezi fanoušky Jído není věda na Facebooku.

Ing. Marcela Grecová

Velikonoce se už kvapem blíží, počasí venku vypadá spíše na pořádnou zimu, než na svátky Jara. Perníčky patří mezi tradiční velikonoční dobrotu. Pojďte se se mnou o tom přesvědčit. Děti se zabaví, bude je bavit těsto vyvalovat a vykrajovat tvary.

Co k tomu budeme potřebovat?

125 g hery, 100 g prosátého moučkového cukru, 3 lžíce kvalitního lesního medu, 1 celé vejce + 1 žloutek, 500 g hladké mouky, 1 lžička prášku do pečiva, 1 lžička sody bikarbony, 1 lžička perníkového koření, 1 lžička kakaa.

Jak na to?

Heru nakrájíme na plátky, moučkový cukr utřeme s herou. Přidáme med, vejce a žloutek. Postupně přisypáváme mouku a hněteme. Společně s moukou přidáme prášek do perníku, sodu, perníkové koření a kakao. Těsto by mělo být nelepivé, hladké a měkké.

K tomuto článku už se chystám dlouho, ale pan Vaněk mě trochu popostrčil. Na svém videoblogu Peklo na talíři vydal díl o tom, že se maso nastavuje vodou a prodává pod kouzelným názvem masný polotovar. Vyvolal tím nevídaný rozruch a diskuzi. Přitom tato technika je celkem dlouho běžná a existují i další fígle, jak zvětšit objem výrobku a zachovat cenu. Možná budete překvapeni…

Celý článek o dalších fíglech najdete na stránkách Jídlo není věda. Můžete se přidat i mezi fanoušky Jído není věda na Facebooku.

Ing. Marcela Grecová

Poslední dobou se mě několik maminek ptalo, jestli vadí, že neoplachují nádobí po mytí jarem, purem a podobnými mycími prostředky. Nad tím mi trochu zůstává rozum stát. Snažíme se jíst bez éček, bio a zdravě a eko a co já vím jak ještě. Dávat dětem jen to nejlepší. Ale trocha lenosti stačí k tomu, že do sebe dobrovolně cpeme tenzidy, konzervační látky, barviva, látky dodávající prostředkům vůni.

K sepsání dnešního tématu mě nevědomky inspirovala jedna paní v jisté drogerii. Asi bych si jí normálně nevšimla nebýt té dlouhé fronty za ní. Upoutal mě její vozík plný skleniček s výživami pro kojence a batolata. Účet činil dva tisíce! Nemohla jsem tu paní cestou domů nějak pustit z hlavy. Pak jsem si pustila internet, koukla chvíli na televizi a asi mi to došlo. Ona maminka je buď děsně líná (ale dotáhnout tolik skla domů taky stojí dosti námahy), nebo naletěla mediálnímu tlaku vytvářenému na dnešní ženy.

Celý článek o dětských výživách najdete na stránkách Jídlo není věda. Můžete se přidat i mezi fanoušky Jído není věda na Facebooku.

Marcela

Pokračování »

Stále si lámete hlavu, co dobrého svému miminku uvařit? Přijde Vám jeho strava jednotvárná? Nechte se inspirovat jednoduchým receptem.

Suroviny: mrkev, brambory (zhruba ve stejném poměru) králičí maso voda olej/máslo

Postup:

Kousek králičího masa omyjete, nakrájejte nadrobno a dejte vařit. Brambory a mrkev omyjte, okrájejte a nakrájete na kostičky. Zeleninu přidejte k masu s pár kapkami olivového oleje a uvařte doměkka. Vše rozmixujte, případně propasírujte, dle stáří vašeho děťátka.

Můžete zjemnit mateřským nebo kojeneckým mlékem.

Foto: www.freepik.com