Rubrika Zelenina

Suroviny:

200 g pohanky, 100 g hrušek, 100 g jablek, 120 g másla, skořice, cukr.

Postup:

Umytou a nabobtnalou pohanku dáme do mísy vymaštěné máslem a vrstvíme ji v tenčích vrstvách spolu s ovocem ochuceným cukrem a skořicí. Poslední vrstvu ponecháme z pohanky, polijeme máslem a dáme do trouby zapéct. Použít lze ovoce dle sezóny i chuti.

Miluju podzim, není konečně to nesnesitelné horko! Navíc je sezóna jablek, hrušek, ale hlavně dýní! Až loni jsem se odhodlala a koupila jsem si první kousek. Do té doby pro mě byla znamením americké kultury a halloweenu. Jak já se ale unáhlila! Po jejím rozkrojení jsem s údivem lamentovala nad tím, že tam je vlastně tolik pecek, že na jídlo nezbyde  snad nic. To jsem totiž netušila, jak ty pecičky po opražení chutnají dobře. Od začátku září máme doma minimálně jednu dýni v zásobě. Dýně není jen ta oranžová (hokaido, kterou mají nyní skoro v každém zelinářství). Jsou to různé druhy a barvy, které mohou ozdobit naše podzimní interiéry.

Celý článek o dýních najdete na stránkách Jídlo není věda...

Suroviny:

300 g hladké mouky, 100 g hrubé mouky, 1 celé vejce, 150 ml mléka, kostka kvasnic, 1 lžička cukru,  5 strouhaných vařených brambor, sůl.

Na posypání: moučkový cukr, špetka skořice, rozpuštěné máslo, povidla dle chuti, mletý mák.

Postup:

Suroviny:

400 g sterilovaného zelí, 400 g brambor, sůl, drcený kmín, pepř, 1 vejce, 4 lžíce polohrubé mouky, olej na smažení.

Postup:

Zelí necháme okapat, vodu vymačkáme. Dáme do míse, přidáme nastrouhané syrové brambory, vejce, dochutíme solí, kmínem, zahustíme polohrubou moukou. Promícháme. Z těsta tvoříme placičky, osmažíme na rozpáleném oleji. Podáváme se zeleninovým salátem.

Včera jsem měla pořádnou migrénu. Jen jsem ležela a na víc se nezmohla. Manžel se postaral o všechny raubíře a navíc mi uvařil dokonalou krémovou polévku z čerstvých rajčat. Rajčata máme rádi celá rodina, jsou zdrojem vlákniny, vitamínu C i B, kyseliny listové, karotenoidů (tedy látek s antioxidačními účinky; navíc jsou díky nim rajčata tak krásně červená), obsahují i bílkoviny a mají málo tuku. Nezralé plody mohou mít vyšší obsah alkaloidu tomatinu (má podobnou strukturu jako alkaloid solanin v bramborách). Pro lidský organismus je sice toxický, ale koncentrace v rajčatech není tak vysoká a tedy riziko vážnějších negativních účinku je velice nízké.

Celý recept i pár cenných rad navíc najdete na stránkách Jídlo není věda...

Ještě dnes zůstává velkou neznámou místo původu některých zemědělsky významných rostlin. Díky botanikům z mnichovské Ludwig-Maximilians-Universität můžeme ze seznamu záhadných plodin vyškrtnout okurky a cukrové melouny.

Čeleď tykvovitých (dýňovitých) rostlin Cucurbitaceae zahrnuje asi 825 převážně tropických druhů rostlin, ale také hospodářsky významné zástupce, které lidem poskytují okurky, melouny, tykve a dýně a pěstují se prakticky v klimaticky vhodných oblastech po celém světě. Zatím se předpokládalo, že rod Cucumis – jehož představiteli jsou často popínavé rostliny s úponky – do kterého spadají jak okurky seté (Cucumis sativus) a desítky dalších, mnohdy velice dekorativních druhů, tak cukrové melouny (Cucumis melo) a některé další druhy (kiwano neboli metulony či rohaté melouny a anagurie-ježaté melouny), pocházejí z Afriky.

Kdy: Sobota 18. srpna 2012, od 13.00
Kde: Parkoviště před úřadem města, Dolní náměstí 585
Zliv
Region Jihočeský

Vstup zdarma

Přijďte se pobavit a ochutnat ty nejrozmanitější mrkvové speciality! Mrkev je totiž nejen zdravá, ale navíc skvěle chutná. Možná i vy zde najdete inspiraci, a oblíbíte si nové mrkvové jídlo…

Vaříte rádi, hledáte stále inspiraci? Chcete vařit z dostupných potravin, klasická česká jídla, ale občas si dáte jáhly, cizrnu nebo červenou čočku? Nebaví Vás pročítat různé internetové diskuze a probírat se hromadou kuchařek? Odpověděli jste alespoň na jednu otázku ano? Tak je tento speciál určen právě pro Vás.

Možná plánujete miminko nebo jste se rozhodli skoncovat s nezdravým způsobem života, či máte už zdravotní problémy? Nevíte, čím obohatit jídelníček vašeho batolátka?

Červenou řepu a její blahodárné účinky na lidský organizmus znali již staří Římané. Tato zdravá nenáročná a cenově dostupná zelenina se v poslední době stala velmi oblíbeným doplňkem našeho jídelníčku. Upravuje se nejrůznějším způsobem, můžeme ji vařit, dusit či péct, ale lze ji konzumovat i syrovou. Nejznámějším pokrmem, v němž nesmí červená řepa chybět, je ruský boršč. Méně známý příbuzný červené řepy je mangold. Jeho listy se připravují podobně jako špenát.

Knihu můžete zakoupit zde

Zdravé obohacení naší stravy – na mlsání, pečení a vaření. Sušením prodloužíte trvanlivost ovoce, zeleniny, bylinek i hub, aniž byste museli použít konzervační prostředky. V usušených plodech zůstávají uchovány všechny vitaminy, minerální látky, ale i vláknitá struktura. Při správném způsobu skladování budete tedy díky sušení mít po ruce v každém ročním období vlastní ovoce a zeleninu. Nechte se inspirovat lahodnými recepty! V knize najdete návody, tipy a rady,