Rubrika Zdravá výživa

Luštěniny tvoří základní součást našeho jídelníčku. Jsou to zralá semena luskovin. Nezralé plody (lusky) se zařazují mezi zeleninu. Mezi luštěniny patří hrách, fazole, čočka, arašídy, sója. Také cizrna (římský hrách) a vigna (naklíčená semena „fazole mungo“).

Cizrna je bobobitá rostlina, která patří k luštěninám. Luštěniny patří mezi nejdůležitější zemědělské rostliny, a už odpradávna se používají jako náhrada masa. Je také známá pod názvem římský hrách. Vypadá totiž jako lískový oříšek bez slupky, je i takové velikosti a chutí také oříšek připomíná. Je to rostlina příbuzná hrachu. Setkala jsem se s ní náhodně, když jsem kupovala v koutku zdravé výživy kuskus, tak jsem si říkala, že jí vyzkouším. Chuťově mě překvapila a můžu říci, že se z ní dají kouzlit úžasné věci. V té době jsem byla zrovna těhotná a když jsem si přečetla účinky,

Sladce vonící, pikantní směs koření, která se skládá z badyánu, fenyklu, hřebíčku, skořice a sečuánského pepře. Tato směs je používána na kuřecí i kachní maso nebo do kořeněných omáček. Ostřejší čínská směs koření užívaná v jižní Číně, také ve Vietnamu především k pečení masa, drůbeže a k nakládání masa před přípravou. Zajímavě jím ochutíme čínské pokrmy především z hovězího, ale i jiných druhů mas.

Vánoce jsou především o různých vůní a to vůních koření. Vánoční cukroví tvoří především specifické koření a to: skořice, hřebíček, vanilka, zázvor, badyán a anýz. Určitě byste vyjmenovaly mnoho dalších koření, ale tyto jsou opravdu typické. S prvním přítelem jsme si rádi pochutnávali na zázvorkách od jeho skvělé babičky. Velice ráda na to vzpomínám, i když naše cesty se rozdělili, je to už dlouho a nyní mám šťastnou rodinu. S manželem si potrpíme na anýzkách nebo vanilkových rohlíčcích. V každé rodině je oblíbený určitý druh cukroví např. Tlapky, perníčky, skořicové hvězdičky. Základech všech těchto laskomin je především koření. Moc mě zajímalo, odkud tyto koření pochází, jaký mají význam pro zdraví. Pojďte se se mnou na to podívat.

V naší kuchyni zdomácněl už před staletími. Díky pikantní chuti a velmi příjemné vůni je v některých nápojích a pokrmech téměř nepostradatelný. Toto každému známé koření, plné vůně, jsou sušená nerozvitá květné poupata tropického stromu hřebíčkovce. Stejně jako poupata voní i listy. Jako koření se sklízejí poupata v období, kdy ze zelené barvy přecházejí do červené, v této době mají nejvíc aromatických látek. Kvalitní hřebíček má být tmavohnědý, se světlejším poupátkem a pokud stisknete nehtem „stopku“ objeví se malé množství oleje.

Koření anýzu jsou malé kuličky, plody rostliny dorůstající do výšky asi 0,6 metru, jež se pěstuje především v Indii, jižním Rusku a Střední Americe, ve Španělsku, Indii, Turecku, Mexiku, na Slovensku i u nás na jižní Moravě. Chuť anýzu je sladce lékořicová s příchutí fenyklu. Pochází z Egypta a Sýrie a vedle kmínu je to jedno z nejstarších a nejrozšířenějších koření.

Zázvor je koření získané z oddenků stejnojmenné rostliny. Má výraznou pryskyřičnou vůni a žlutou nebo černou barvu. Je nezbytnou součástí indické a čínské kuchyně. Čerstvý, sušený, vařený i nakládaný působí příznivě na lidské zdraví. Je příznivý při potlačení rakoviny a je tradičním afrodiziakem.V obchodě je známý zázvor černý (oddenky neoloupané) a zázvor bílý (oddenky oloupané); v Japonsku se pak používá růžový zázvor (nakládané oddenky). Není známo, odkud zázvor přesně pochází. Občas se uvádí, že byl nejdříve pěstován na jihu Číny, odkud pronikl do Indie. S jistotou můžeme říci, že v Indii a Číně se používá již více než tři tisíciletí.

Petrželová nať – kořen – Pro vylepšení chuti se používá jak hladká tak i kadeřavá petržel, na ozdobu se však hodí lépe kadeřavý druh. Petržel jídlo okoření podobně jako celer a vaří se s jídlem. Petržel se uplatní všude tam, kde používáme pažitu. Je v kuchyni nepostradatelná pro jemnou aromatickou chuť a svěží i dekorativní vzhled zejména v studené kuchyni. Nemá chybět v nádivkách, polévkách, salátech, přidáváme ji k vejcím, tvarohu, sýrům, těstovinám, sekaným masům. Sušíme ji, zmrazujeme, jemně nakrájenou i v ledových kostkách.

Tato bylinka má opravdu všestranné použití. Dříve jsem tuto bylinku neznala a dnes jí používám prakticky denně. Do polévek, omáček, pomazánek.

Bazalka podle všeho pochází z Indie, ale v Evropě byla známá již ve středověku.

Bazalka pravá je jednoletá bylina z čeledi hluchavkovitých. Dorůstá do výšky okolo 30 cm, má zelené řapíkaté listy a bílé květy. Nejcharakterističtější je její výrazná nasládlá vůně.

Kapary – jsou poupata z trnitého keře kapary, rostoucí divoce v jižní Evropě a užívá se jich k přípravě pikantních omáček, k různým masitým pokrmům.

Kardamon -(také malabárská skořice=rajská zrna)- je důležitou přísadou pokrmů kuchyně indické a čínské, je součástí směsí (karí). Používá se do omáček, k aromatizování octa, hořčice, na vánoční pečivo, kynutá těsta, hovězí guláš, rizoto, sekané maso, kuřecí, skopové a jehněčí pokrmy.

Kerblík – Jemné lístky s lehkým petrželovým aroma se používají čerstvé. Nevaříme!. Použití: bramborová nebo zeleninová polévka, drůbež, jehněčí maso, tvarohové, vaječné a sýrové pomazánky.

Koření nazývají se rozmanité části rostlin, nejčastěji plody a květy, kořeny, listy a poupata. Výživné hodnoty nemají, dodávají však pokrmům vůně a povzbuzují chuť k jídlu.

Bez koření si vaření nedokáži představit. Taková vůně bazalky a těstovin nebo anýzové cukroví na vánoce? Ráda bych vám blíže představila koření, které v kuchyni používáte a možná ani nevíte, proč se tak jmenuje a jaký má původ.

Andělika – se používá jako koření do polévek, omáček a salátů.

Anýz -Badyán – neboli hvězdičkové koření jsou plody malého čínského stromu. Používá se ho jako koření do likérů, cukrovinek, pečiva, vánoční pečivo, ovocné polévky, pudinky, vařené ovoce.