Suroviny:

1 kg červených šípků, 2 l vody, 800 g třtinového cukru, 4 snítky stévie

Postup:

Všechny šípky rozmačkáme a zalijeme přibližně 2 litry vody, přidáme stévii. Směs přivedeme k varu a mírně povaříme 10 minut. Odstavíme a v chladu necháme uležet 24 hodin. Druhý den scedíme a prolisujeme přes plátno.  Vzniklou šťávu zahřejeme a rozpustíme v ní cukr. Necháme projít varem a ještě horké lijeme do připravených lahví. Skladujeme na chladném, tmavém místě.

Omáčky neboli salsy jsou neodmyslitelnou součástí mexické kuchyně. Každý už někdy slyšel názvy jako Guacamole, Chipotle nebo Habanero, někteří možná i ochutnali, avšak recepty a jejich původ většině z nás stále zůstávají utajeny. V omáčkách jsou často rajčata, papričky a citrusy, ale jednotlivé typy se liší barvou, pikantností i užitím. Přinášíme přehled nejznámějších sals.

1. Guacamole

Jemnou nepálivou omáčku z drceného avokáda s přídavkem cibule, limetky, koriandru, soli a pepře znali už staří Aztékové. Název je odvozený z aztéckého výrazu „āhuacamolli“, což můžeme volně přeložit jako avokádová šťáva. Tehdejší úprava se samozřejmě od té dnešní drobně liší, základ je však neměnný. Přípravu zvládne za 15 minut i méně zdatný kuchař a pokrm osvěží nejen v létě. Výborně chutná zejména s křupavými nachos.

Suroviny:

½ kg ovesných vloček, ½ hrnku mražené zeleniny, 3 lžíce dětské krupičky, 1 vejce, 1 lžička solamylu, 2 stroužky česneku, majoránka, sůl, grilovací koření, pepř, 100 g strouhaného sýra.

Postup:

Ovesné vločky namočíme přes noc, zeleninu uvaříme, necháme vychladnout. Vločky smícháme se zeleninou, zahustíme krupičkou, solamylem, dochutíme česnekem, grilovacím kořením, pepřem, osolíme. Přidáme strouhaný sýr. Lžící tvoříme malé placičky, smažíme na oleji.

Marně čekáte na druhé číslo Pravého domácího časopisu? Už vyšlo. Nevíte co v něm najdete? Máte rádi rajčata? Dále fejeton o tom, jak může dopadnout dětská oslava.

Street food, víte co to?

Včera jako mazlíček? Proč ne.

Výtečná bionutela. Je opravdu zdravá.

Menstruační kalíšek, látkové pleny, dnes již běžná výbavička žen i maminek.

Příběh o chlebu a mnoho dalších zajímavých a velice poutavých příspěvků.

Více na stránkách www.pravydomaci.cz nebo www.facebook.com/pravydomaci.

Miluju podzim, není konečně to nesnesitelné horko! Navíc je sezóna jablek, hrušek, ale hlavně dýní! Až loni jsem se odhodlala a koupila jsem si první kousek. Do té doby pro mě byla znamením americké kultury a halloweenu. Jak já se ale unáhlila! Po jejím rozkrojení jsem s údivem lamentovala nad tím, že tam je vlastně tolik pecek, že na jídlo nezbyde  snad nic. To jsem totiž netušila, jak ty pecičky po opražení chutnají dobře. Od začátku září máme doma minimálně jednu dýni v zásobě. Dýně není jen ta oranžová (hokaido, kterou mají nyní skoro v každém zelinářství). Jsou to různé druhy a barvy, které mohou ozdobit naše podzimní interiéry.

Celý článek o dýních najdete na stránkách Jídlo není věda...

Máte rádi víno a pohodovou atmosféru vinných sklepů? Chcete se dozvědět více o pěstování vína, viničních tratích či zajímavých kuriozitách spojených s vinařstvím? Pokud jste alespoň jedenkrát odpověděli ano, pak je tato kniha určena právě vám! V uceleném a jedinečném průvodci po jednotlivých vinařských podoblastech Moravy a oblasti Čech se seznámíte s historií vinařství, pěstovanými odrůdami, velkými i drobnými producenty vína, pořádanými košty a výstavami vín či lidovými obyčeji spojenými s pěstováním vinné révy.

-Historie a současnost vín z Moravy a Čech
-Vinařské obce a viniční tratě
-Systém dělení vín v České republice
-Slovníček vinařské hantýrky
-Dny otevřených sklepů

Stejně jako jinde ve světě, i v Mexiku mezi první způsoby přípravy pokrmů patřilo opékání na přímém ohni, nažhavených kamenech, v podzemních „troubách“ a později dušení v nádobách. Všechny tyto kuchařské techniky přetrvávají dodnes, i když v trochu modernější podobě. Lidé si zvykli místo ohniště používat spíše grily, kameny nahradily plotny a pánve.

Pečení v podzemní troubě, v Mexiku zvané pibil, které pochází z mayského p’ib (pohřbený), patří mezi asi nejzajímavější způsoby přípravy jídla. V díře v zemi, která je někdy vyskládaná kameny, jindy jen hladce upravena, se obvykle připravuje maso zabalené do velkých listů, nejčastěji banánových. Další způsoby přípravy, jako je grilování, zavařování, dušení, opékání, uzení či sušení není ani pro Evropu nijak zvláštní.

Suroviny:

300 g hladké mouky, 100 g hrubé mouky, 1 celé vejce, 150 ml mléka, kostka kvasnic, 1 lžička cukru,  5 strouhaných vařených brambor, sůl.

Na posypání: moučkový cukr, špetka skořice, rozpuštěné máslo, povidla dle chuti, mletý mák.

Postup:

I bez lepku si můžete užívat slavnostních rodinných chvil či dětských oslav a najíst se lákavých sladkých dortíků, dezertů, rolád, košíčků, řezů, perníčků, lineckých koláčů, knedlíkových variací a dalších dobrot upečených z bezlepkové mouky! Některé recepty jsou úplně nové, plné inspirace, mnohé vymyšlené podle přání dětí, přizpůsobené také dalším alergiím. Autorka je doplnila svými tipy, radami a postřehy při pečení, které se vám budou hodit, pokud s bezlepkovým pečením začínáte.
V knize mimo jiné naleznete:
* Rolády (čokoládové, citronové, makové, sněhové, ořechové, karamelové, ovocné, charloty, …)
* Semifredy (čokoládovo-karamelové, marcipánové, jogurtové, likérové, pařížské, tvarohové, …)

Suroviny:

½ kostky droždí, ½ l mléka, 150 g polohrubé mouky, špetka cukru, 1 vejce, 150 čerstvých hub, 2 stroužky česneku, majoránka, pepř, sůl, olej na smažení.

Postup:

Droždí rozdrobíme do vlažného mléka, přidáme špetku cukru a necháme vzejít kvásek. Potom rozklepneme vejce, dolijeme zbylé mléko, mouku, očištěné a pokrájené houby. Dochutíme česnekem, majoránkou, pepřem, osolíme. Necháme krátce kynout. Tvoříme malé lívance, osmažíme dozlatova.