Nákup živého kapra, obzvláště v době vánoční, patří k mezi vánoční tradice. V rodinách, kde jsou děti je zajímavá zábava pozorovat kapra, kterého dáte do vany. Děti z toho jistě mají radost, ale pro kapra to nejsou ideální podmínky. Neměl by se ve vaně dlouho nechávat a pokud nemáte schopnosti kapra řádně naporcovat, raději to předejte do rukou toho, kdo to umí. Předejdete zbytečným stresovým situacím. Nechce si ho za příplatek zabít na místě nákupu. Mám štěstí, protože manžel je velice šikovný, zabít, naporcovat a vykostit kapra je pro něj hračka.¨
Tradice spojené s kaprem
Vánoční kapr
Štědrovečerní kapr patří k tradičním symbolům Vánočních svátků. Již v předvánočním čase v ulicích každého českého města nejdete veliké kádě plné ryb. Tradiční štědrovečerní večeře se skládá z rybí polévky a smaženého kapra s bramborovým salátem.
Tolik oblíbená štědrovečerní večeře se smaženým kaprem patří mezi nejmladší vánoční tradice. Ryby se na vánočním stole začaly častěji objevovat až na začátku 19. století, dříve byly spíše vzácností, především v rybníkářských oblastech anebo v zámožných rodinách.
Původní vánoční úprava kapra – kapr na černo – se připravoval dva až tři dny předem a vařil se ve sladké omáčce s ořechy, perníkem a švestkami. Smaženého kapra poprvé připravila M.D. Rettigová. V kuchařce se smažený kapr společně s bramborovým salátem objevil až v roce 1924. Tradiční součástí štědrovečerní večeře se stal až v 50. letech 20. století.
Dalším zvykem je schovat si šupiny z kapra, které nám podle pověry přinesou dostatek peněz nebo řada lidí pouští kapra na svobodu zpátky do vody, což není také zrovna nejlepší řešení, protože kapr, který byl uloven na podzim není na toto přezimování přichystán.
Kapr se často využíval i v době velikonoční jako postní jídlo. Před mnoha staletími chován v klášterních rybníčcích, odkud se jeho chov rozšířil i do šlechtických a městských rybníků. Na našem území ještě za první republiky patřil kapr k oblíbeným pokrmům v době předvelikonočního půstu a jeho spotřeba o Velikonocích byla jen o málo nižší, než spotřeba v době vánočních svátků.
Chov kapra
Kapr obecný patří mezi nejhojnější a nejrozšířenější ryby na světě. Jeho chov má v Evropě a v Asii tradici přesahující 1000 let. V Číně byli kapři chování dokonce už před naším letopočtem. Kapr se stal úspěšnou produkční rybou v mnoha zemích především díky rychlému růstu a kvalitnímu masu.
Kapr obecný je již po staletí nejčastěji chovanou rybou v rybnících, a to nejen na našem území.
V současnosti je kapr obecný hospodářsky nejvýznamnějším druhem ryby v České republice, ročně se ho vyprodukuje zhruba 17 000 tun, což je 90 % celkové produkce ryb u nás.
Třeboňský kapr, jehož producentem je Rybářství Třeboň a.s., je považován za velmi kvalitní rybu jak na domácím trhu, tak i v zahraničí. Uznání kvality se dočkal i ze strany Evropské unie, když v roce 2007 získal jedno z významných chráněných označení pro zemědělské a potravinářské produkty, které má platnost ve všech státech Evropské unie – chráněné zeměpisné označení Třeboňský kapr. Podle ošupení se rozlišují čtyři základní formy – kapr šupinatý, kapr lysec, kapr hladký a kapr řádkový.
Přestože máme takovou produkci sladkovodních ryb, zaostáváme s průměrnou spotřebou na osobu za ostatními členy Evropské unie.
V době vánočních svátků se u nás prodá zhruba 9 tisíc tun, což je polovina celkové produkce během roku.
Zákládání rybníků a s ním i spojená tradice, významně ovlivňuje ráz krajiny a také osídlení břehů různými vodními živočichy. U nás je to především oblast Třeboňska.
Kapr v kuchyni
V čase vánočním je kapr připravován smažený v trojobalu s bramborovým salátem. Důvodů, proč nekonzumovat kapra jen o vánocích je mnoho. Především obsah omega-3 nenasycených mastných kyselin, u kterých byl zjištěn pozitivní účinek na srdce a cévy.
Velkou výhodou je snadná stravitelnost kapra. Z dietního hlediska je v kapřím mase ceněný především obsah lehce stravitelných bílkovin a nízké množství tuků. U kapra je typický obsah vody až 70 % a z hlediska obsahu tuků patří kapří maso mezi středně tučné ryby (2 – 9 %). Bílkoviny v kapřím mase jsou charakteristické svojí vysokou biologickou hodnotou.
Důležitým parametrem chuti kapřího masa je způsbo skladování po zabití kapra. Výrobky z čerstvého opracovaného kapra se skladují při teplotě –1 až 5 °C, mražený kapr pak při nekolísající teplotě –18 °C. Při skladování si musíme dávat pozor, aby teplota neklesla pod -1 C, protože se v mase začínají vytvářet krystalky, které narušují buněčnou strukturu masa. Hlavní radou na závěr je upozornění na kosti, které kapr obsahuje. Třeboňského kapra si však můžete zakoupit i ve formě kapřích filetů, které jsou zpracované speciálními „prořezávačkami“, které tyto drobné kůstky rozruší. Při tepelné úpravě se rozrušené části kostí zcela vytratí. Takže můžete s opatrností podat rybu i svému dítěti a zpestřit tak jeho jídelníček.
Zdroj: www.ceskykapr.cz
www.trebonskykapr.cz
Nejnovější komentáře