Význam mrkve v naší stravě

Mrkev patří mezi kořenovou zeleninu. Pochází z oblasti Jižní Asie (Irán, Pákistán, Afganistán). V průběhu 12. století se dostala mrkev do západní Evropy a Číny. Původní mrkev byla bílá až nachově červená. Šlechtěním v Holandsku vznikla mrkev dnešní podoby. Mrkev je bohatá nejen na vitamíny, minerály, stopové prvky, ale obsahuje další užitečné látky, mimo jiné i vlákninu a důležité antioxidanty.

Na rozdíl od většiny zeleniny je mrkev zdravější vařená nebo restovaná. Za syrova tenké střevo nedokáže vstřebat větší množství beta-karotenu. Při tepelné úpravě se přemění více než polovina této látky na vitamin A. Mrkev je vhodné konzumovat vždy s menším množstvím tuku, aby se náležitě vstřebaly všechny látky rozpustné v tucích.

Známe dva druhy mrkve. A to karotka- která je ranná, s jemnější dužinou a tupým kořenem. Pak mrkev pozdní, špičatá, dobře skladovatelná.

Nejznámější složkou mrkve je beta – karoten, který je zodpovědný za barvu kořene. Patří mezi antioxidanty, pomáhá tělu v boji se stresem a znečištěným prostředím. Tento vitamin udržuje v dobrém stavu všechny sliznice, působí jako růstový činitel, regeneruje pleť, unavený zrak a zlepšuje šeroslepost. Podle některých studií má beta – karoten i nezastupitelné místo v boji proti nádorovému onemocnění.

Mrkev má bohaté uplatnění i v kuchyni. Připravují se z ní saláty, polévky, přílohy, pomazánky a podobně.
V případě, že mrkev kupujete do zásoby, je třeba ji skladovat v chladném a temném prostředí a pravidelně kontrolovat její kvalitu. Mrkve nepřipravujte zbytečně předem (krájení, strouhání), nýbrž až těsně před její konzumací či úpravou, aby se neztrácely vitamíny a jiné cenné látky.

Dá se dobře pěstovat i v našich podmínkách. Máte- li kousek zahádky, určitě ho využijte pro pěstování mrkve.

Mrkev by měla být součástí jídelníčku každého z nás. Jak nastávajích maminek, tak i kojenců, batolat i dětí v předškolním věku.

Zanechte komentář